Kdy je externí předseda svj výhodný

Ze zákona musí mít každé společenství vlastníků jednotek svého předsedu. Někoho, kdo za něj bude jednat a kdo bude organizovat a řídit schůze. Tato funkce je obvykle svěřena někomu z řad obyvatel domu, většinou tomu, kdo se o ni přihlásí a jehož volba je schválena většinou obyvatel. Je však třeba si uvědomit, že být předsedou není nic jednoduchého. Jednou z povinností je chodit po úřadech a vyběhávat povolení nutná pro potřebné opravy či úpravy, dojednávat smlouvy s firmami, které je následně přijedou udělat, nehledě na zodpovědnost za to, že vše bude provedeno tak, jak má.

klasické panelákové sídliště

Když k tomu připočteme i fakt, že mezi obyvateli nemusí panovat zrovna přátelské vztahy, snadno pochopíme, proč se jedná o poněkud nevděčnou funkci. Co ale dělat v případě, kdy o ni nikdo nemá zájem, případně jsou všichni obyvatelé mezi sebou poněkud rozhádaní a nedokáží se shodnout na jednom člověku? V takovýchto případech může být řešením externí předseda svj. Jedná se o člověka, který nepatří k obyvatelům domu a nemá s ním nic společného, avšak bude tuto funkci zastávat. Výhodou je, že vzhledem k tomu, že se jedná o profesionála, máme při dobrém výběru jistotu, že společenství vlastníků povede skutečně dobře.

předseda svj na jednání

Také má zkušenosti s jednáním jak s úřady či firmami a leckdy v nich má i poměrně dobré kontakty, díky kterým může sjednat i výhodnější cenu oproti standardu. O tom, jakou to má výhodu, asi není třeba hovořit. Také není ve spojení s žádným z obyvatel, takže nemůže být nařčen z nadržování. To přispívá k férovosti schůzí a lepší celkové atmosféře. To někdy pomůže i zlepšit vztahy mezi jednotlivými obyvateli domu. Problém je v tom, že si za svou práci samozřejmě nechá zaplatit. Koneckonců se tím živí a nebude své služby nabízet zadarmo. Je tedy otázkou, zda je ve společném fondu dostatek peněz, aby si to obyvatelé mohli dovolit. Jak se totiž říká, zadarmo ani kuře nehrabe.